18/3 Česká republika v Evropské unii: demografický pohled

Autor: Jiřina Kocourková

Kategorie: Čísla Hovoří

16/5 Pravobřežní a levobřežní Ukrajina

„Baťko Dnipro“, tatíček Dněpr, jak mu Ukrajinci láskyplně říkají, dělí republiku na dvě poloviny. Zatímco pravobřežní Ukrajina byla po staletí (až do konce 18. stol.) v držení Polska, levobřežní část (a metropole Kyjev) tíhla spíše k Rusku. Po rozpadu SSSR (1991) zůstalo na Ukrajině asi 11 milionů Rusů a navíc kolem 5 milionů rusky se běžně (přednostně) dorozumívajících občanů.( Ukrajinský jazyk uvedlo – při sčítání lidu 5. 12. 2001 – jako mateřský 67,5 % obyvatel Ukrajiny (o 2,8 % víc než při posledním „sovětském“ censu v roce 1989). Ruštinu označilo za mateřštinu 29,6 % obyvatel (o 3,2 % méně než v roce 1989). V Rusku žije (2004) kolem 4,5 mil. Ukrajinců.) Výraz ruská národnostní menšina není v případě Ukrajiny zcela korektní, početně jde totiž o zřejmě nejvýznamnější minoritu v Evropě. Podíl Rusů dosahoval v době vyhlášení nezávislosti 22 % veškeré populace státu! Od roku 1991 vzniklo nemálo problémů souvisících s menšinami, a zejména s ruským a „ruskojazyčným“ obyvatelstvem – v „kádrové“ politice, v otázkách vzdělávání, v souvislosti s výpady proti kulturním činitelům i představitelům moskevského patriarchátu. Ukrajina se snaží distancovat od bývalé „metropole“ a stát se plnohodnotným evropským státem.

Autor: Ladislav Skokan

Kategorie: V zorném poli geografů

16/5 Ukrajinec – symbol levné pracovní síly v Česku, nebo zdroj investic na Ukrajině?

„Zarobitčan“ neboli novodobý pracovní migrant z Ukrajiny nemá své postavení jednoduché nejen v zemi, kde pracuje, ale ani v zemi mateřské. Zatímco v České republice jsou pracovní migranti z rusky mluvících zemí bráni jako levná pracovní síla, často vykořisťovaná svými klienty či zaměstnavateli, na Ukrajině se ně spíše pohlíží jako na lidi, kteří utrácejí velkou část vydělaných peněz: nakupují zboží, nemovitosti, platí dětem školné, zakládají vlastní firmy a předávají zkušenosti získané v zahraničí. I pro ukrajinské úřady je práce Ukrajinců v zahraničí přínosem, neboť emigrací se snižuje nezaměstnanost a tím i sociální napětí v zemi (Livinský 2007). Pracovní migranti však mnohdy musí po svém návratu čelit závisti a jsou i terčem kriminálních činů svých krajanů. Podle odhadů se mimo území Ukrajiny nachází 5 až 7 milionů jejích občanů – převážně ze Zakarpatské oblasti, která patří k nejchudším v zemi. Ti si ročně si vydělají asi 5,5 mld. dolarů, což je polovina ukrajinského státního rozpočtu (Kočík, Livinský 2005).

Autor: Eva Janská

Kategorie: V zorném poli geografů

16/5 Volyňští a „černobylští“ Češi

Ukrajina byla také zemí, kde žilo české obyvatelstvo. Byl to pozůstatek velké vystěhovalecké vlny z druhé poloviny 19. stol., kdy v důsledku velmi neutěšené a stále se zhoršující hospodářské situace v tehdejším Rakousko-Uhersku odcházeli emigranti z českých zemí, a to jak na periferie rakouské monarchie (např. do Chorvatska nebo na Banát), tak za její hranice (zejména do zámoří, do Ameriky). Rusko bylo pro vystěhovalce přitažlivé zejména tím, že šlo o blízkou a snáze dostupnou sousední zemi a že to zároveň byla „bratrská“ země slovanská (vědomí slovanské vzájemnosti mělo v době tehdejšího Rakousko-Uherska velmi silné kořeny). Češi byli na Ukrajině soustředěni především v býv. Volyňské gubernii (před reemigrací tam žilo v 638 obcích na 40 tisíc Čechů). I po reemigraci, když bylo po druhé světové válce Čechům dovoleno vrátit se do staré vlasti předků, zůstala ještě na Ukrajině početná menšina (v r. 1989 se tam k české národnosti hlásilo deset tisíc lidí).

Autor: Vít Jančák

Kategorie: V zorném poli geografů

16/5 Zakarpatská Ukrajina: periferie ve středu Evropy?

Na jedné straně přestavuje Podkarpatská Rus, resp. dnešní Zakarpatská oblast Ukrajiny pro českou veřejnost nostalgickou vzpomínku na prvorepublikové Československo, zromantizovanou představu loupežníka Nikoly � uhaje nebo po zrušení vízové povinnosti v roce 2005 čím dál více využívanou možnost dotknout se přírody a tradičního venkovského života v Karpatech. Zcela jiný kontakt pak představuje realita ukrajinských dělníků u nás, z nichž podle odhadů zhruba polovina pochází právě ze Zakarpatské oblasti. Ti jsou často zneužíváni kriminálními strukturami, nemají zdravotní ani sociální pojištění, přesto je jejich práce mnohdy vědomě využívána, např. velkými stavebními firmami. Co vlastně víme o důvodech, proč k nám přicházejí, a o zemi, ze které přicházejí?

Autor: Josef Novotný

Kategorie: V zorném poli geografů

16/5 Geoinformace v prostředí internetu

Osobností roku 2006 se podle amerického časopisu Time stal každý z nás. Myšleni tím byli všichni, kteří se podílejí na rozvoji obsahu internetu, ať už tvorbou hesel pro otevřenou encyklopedii Wikipedia, přidáváním videí na serveru YouTube, psaním blogů či programováním freewarových aplikací. Nejsem si úplně jistý, jestli každý ze 6,5 miliardy obyvatel planety se již nějak zapojil, ale věřím, že i tak je počet lidí, kteří se podílejí na tvorbě tzv. Webu 2.0, vysoký a nadále vzrůstá. Zapojit bychom se měli, pokud jsme tak ještě neučinili, i my geografové a kartografové. A jak jinak než v oboru.

Autor: Jan Ptáček

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

16/5 Černobylská havárie

Dne 26. dubna roku 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na čtvrtém reaktorovém bloku jaderné elektrárny Černobyl v bývalém Sovětském svazu k těžké havárii reaktoru se závažnými radiačními důsledky. Těsně po havárii zemřelo 31 osob (zaměstnanců elektrárny nebo hasičů), přes 140 lidí bylo zraněno a více než 100 000 evakuováno. Skutečný rozsah havárie byl zveřejněn až po několika dnech. Od roku 1986 znají slovo Černobyl lidé na celém světě.

Autor: Miroslav Šobr

Kategorie: Planeta volá SOS

16/5 Tvorba učebních osnov zeměpisu v ŠVP

V minulém díle našeho malého seriálu k tvorbě ŠVP jsme se zaměřili na koncepce vzdělávání obecně, které se při tvorbě ŠVP promítají mimo jiné do formulace profilu absolventa (viz Řezníčková 2007). V dnešním pokračování se zaměříme na tvorbu učebních osnov zeměpisu, který spolu s ostatními předměty k dosažení profilu samozřejmě přispívá. Je především věcí nás, učitelů zeměpisu, do jaké míry jsme schopni přínosy našeho předmětu v „konkurenčním boji“ o hodinovou dotaci vysvětlit a prosadit. Učební plán má většina základních škol v tuto chvíli sestaven, v současné době se tato „klání“ odehrávají na čtyřletých gymnáziích, kde může být situace zeměpisu jako nepovinného maturitního předmětu ještě složitější.

Autor: Miroslav Marada

Kategorie: Na Pomoc škole

16/5 Ukrajina dvou tváří

Ukrajina je hospodářsky i politicky významná, lidnatá a velká. Rozlohou 603 628 km2 v Evropě dokonce největší, počtem 46,6 mil. obyvatel pátá (nepočítáme-li Rusko). Až po rozpadu Sovětského svazu dostala prostor i v médiích a dění na scéně styku Východu se Západem poutá již delší dobu pozornost. Po tzv. oranžové revoluci (2004) se jména jako Juščenko nebo Janukovyč stala běžně známými i naší veřejnosti. Postsovětská Ukrajina vykročila cestou naplnění ideálu demokracie i tržní ekonomiky, ale její občané se v názoru na orientaci země velice rozcházejí.

Autor: Mojmír Šlachta

Kategorie: Čísla Hovoří

16/5 Pravoslaví v Česku

Území dnešního Česka, bylo ve své dlouhé historii ovlivněno třemi hlavními křesťanskými proudy. Od západu to byl vliv římskokatolické církve, která je především z důvodu silné katolizace českých zemí za habsburské monarchie dnes stále dominantní, ze severu přicházelo a také uvnitř českých zemí se rozvíjelo (např. husitství a jednota bratrská) protestantství a od východu ovlivňovalo religiózní krajinu pravoslavné křesťanství. Hlavně z důvodu silné imigrace obyvatel východní Evropy (především z Ukrajiny a Ruska) do Česka po roce 1989 význam pravoslaví opět mírně narůstá. Můžeme v této souvislosti hovořit o pravoslaví jako o náboženství emigrantů přicházejících především z Ukrajiny? Jaké je tedy v současné době pravoslavné křesťanství v Česku a kde se nacházejí jeho hlavní centra?

Autor: Tomáš Havlíček

Kategorie: Rodinné stříbro

16/5 Autonomní republika Krym

Autonomní republika Krym se nachází na Krymském poloostrově vybíhajícím z Východoevropské roviny do Černého moře. Jedná se o geograficky velmi zajímavý, ovšem poněkud zapomenutý region východní části Evropy. Krymský poloostrov můžeme označit za region kontrastů, a to jak ve smyslu přírodním, tak společenském. Většinu území zaujímají stepi, jež jsou součástí Černomořské nížiny s jednotvárným rovinatým reliéfem. V jižní části poloostrova nalezneme geomorfologicky velmi pestré Krymské hory, které jsou součástí alpínských pohoří Evropy. Kromě nádherné přírody se Autonomní republika Krym vyznačuje i řadou problémů, které jsou výsledkem strastiplné historie 20. století. Najdeme zde vesnice a městečka, které jsou velmi chudé a zanedbané, ale také moderní a velmi honosné rezidence na jižním pobřeží.

Autor: Jan Hradecký

Kategorie: Kaleidoskop

16/5 Jak se žije v Řecku?

Občas se s nimi srovnáváme: ze starých členů Evropské unie patřili Řekové k těm hospodářsky nejméně vyspělým, a když do evropské rodiny roku 2004 vstoupilo i Česko, byli jako první na dohled. Kdy je doženeme (a předeženeme), ty poměrně chudé Řeky? – tak se před třemi roky ptali mnozí. Od té doby se to už v podstatě stalo, česká ekonomika roste rychle, řecká mnohem pomaleji, v HDP na hlavu již Češi s Řeky srovnali krok. Jaký je ale život v té „podobně chudé“ zemi na jihovýchodě Evropy? Máme s Řeky vůbec něco společného?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

16/5 Jezero Bogoria

Ačkoliv je Afrika většinou vnímána jako vyprahlý kontinent (kvůli největší poušti světa, Sahaře), nachází se zde také řada vodních ploch. Mezi nejznámější z nich patří druhé nejhlubší jezero na světě – Tanganika – nebo plošně třetí největší světové jezero – Viktoriino. Jezero Bogoria (dřívějším názvem Hannington) leží ve stejnojmenné rezervaci 64 km severně od města Nakuru v Keni. Jeho nejbližším vodním sousedem je slané jezero Nakuru (chráněno jako národní park) poblíž stejnojmenného města a jezero Baringo na severu, které je sladkovodní. V minulosti byla jezera Bogoria a Baringo spojena v souvislou vodní plochu.

Autor: Pavla Kohoutková

Kategorie: Kaleidoskop

16/5 Lvov (L’viv)

Uhodnete, o které evropské město se jedná? Po staletí bylo hlavním nebo aspoň významným městem různých knížectví, království a císařství, mísily se zde vlivy různých kultur. Zachovala se řada unikátních památek, jejichž soubor je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jezdila tu jedna z prvních koněspřežných tramvají. Divadlo poznáte na první pohled – ne náhodou se nápadně podobá mnoha jiným v bývalém Rakousko-Uhersku, je totiž dílem stejné vídeňské firmy. Narodil se tu slavný autor sci-fi románů Stanisław Lem, město tvořilo kulisu filmu Schindlerův seznam. A odpověď? –V ukrajinštině L’viv, v polštině Lwóv, česky a rusky Lvov, německy Lemberg.

Autor: Pavlína Andrlová-Kubrová

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

16/4 Krajina vyhledávaná, konzumovaná, či tvořená cestovním ruchem?

„Rozumět něčemu, to znamená nalézt v tom něco, co je naše, a právě proto toto objevování sebe mimo nás je to, co nás těš.í“ (Thákur) Krajina představuje geosystém, který je dynamickým živým „jevištěm“ geologických, biologických, hydrologických, pedologických, atmosférických i antropických procesů, jejichž příčina, forma, intenzita, rytmičnost, cykličnost i účel se mění a vyvíjejí v kontextu historických epoch i geografických oblastí. Některé scenérie člověkem ovlivněné, přetvořené (zemědělsky a lesnicky kultivované, urbanizované), komponované kulturní krajiny, typy přírodních krajin (především pobřeží moře, horské oblasti, vodní toky a vnitrozemské vodní plochy), a zejména vzácné „divoké, panenské“ krajiny (či přírodě blízké krajiny) již po staletí přitahují návštěvníky. S rozvojem masového cestovního ruchu zejména od poloviny 20. století byl zahájen trend, který významně přispíval k zásadním změnám krajiny a v ní více či méně integrovaných komunit vlivem výstavby infrastruktury cestovního ruchu, ekonomických dopadů návštěvnosti i přítomnosti a aktivit návštěvníků.

Autor: Martina Pásková

Kategorie: V zorném poli geografů

16/4 Rizika klimatické změny

Fyzikální a biologické systémy všech kontinentů a většiny světových oceánů jsou v posledních desetiletích stále více ovlivňovány probíhajícími klimatickými změnami a regionálními vzestupy teploty. Antropogenní příčiny oteplování planety nabývají stále většího významu a můžeme je dnes již považovat za zcela zřejmé a prokazatelné. Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého a metanu dosahují nejvyšších hodnot za posledních 650 tisíc let a jejich nárůst od poloviny 18. století lze připsat zejména emisím vznikajícím při spalování fosilních paliv, zemědělské činnosti a změnám ve využívání krajiny. Důsledky působení klimatických změn se neprojevují rovnoměrně a na všech místech planety stejně a ovlivňují je i přirozená či umělá adaptační opatření v krajině.

Autor: Jan Pretel

Kategorie: V zorném poli geografů

16/4 Atlas krajiny Slovenské republiky

V minulém čísle Geografických rozhledů jste si mohli přečíst o Atlasu cestovního ruchu České republiky. Dalším atlasovým dílem, které spatřilo světlo světa, tentokrát ovšem u našich východních sousedů na Slovensku je Atlas krajiny Slovenské republiky. Vznikl ve slovenské agentuře pro životní prostředí v letech 2003 až 2005. U nás se v současnosti dokončuje obdobné dílo – Atlas krajiny ČR ; redakce GR připravuje jeho prezentaci i na stránkách Rozhledů.

Autor: Tomáš Burda

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

16/4 Povodně v České republice – pět a deset let poté

V současné době slýcháme, že povodně z posledních let, které mimo jiné postihly i území naší republiky, jsou jasným důkazem globálních změn způsobených pouze činností člověka. Ano, povodně tady „dlouhou dobu“ nebyly a nám se může zdát, že jsou něčím extrémním, ale při tomto pohledu si musíme uvědomit, že na celý problém nahlížíme v časovém horizontu jedné generace, jednoho lidského života či z hlediska délky historických záznamů. Podíváme-li se na povodně v horizontu posledních 10 000 let, pak zjistíme, že ve střední Evropě se vyskytlo několik na povodně bohatých period (viz obr. 1). Tedy povodně, a to i mnohem větší než v roce 1997 nebo 2002, tady byly dříve než člověk začal zásadně měnit svoje prostředí. Povodně jsou tedy pro krajinu sice výraznou, leč přirozenou součástí. Mluvíme-li o globálních změnách, pak musíme mít stejně jako u povodní na paměti časové měřítko a uvědomovat si, že nic není stálé a mění se i v rámci přírodních cyklů. Bez jejich změn by současný reliéf měl zcela jinou podobu a celá řada jeho tvarů (např. ledovcové kary v Krkonoších, říční terasy Vltavy, kaňon Bečvy v Teplicích nad Bečvou atd.), bez nichž si současnou krajinu nedokážeme ani představit, by neexistovala. Bylo by tedy stejnou chybou, jako popírání ovlivňování podnebí hospodářskou činností, přičítat všechny zdánlivě extrémní klimatické jevy pouze na vrub lidské činnosti.

Autor: Marek Křížek

Kategorie: Planeta volá SOS

16/4 Globální změny a Land Use

Global change je dlouhodobý, mnohostraný a strukturovaný proces přemeěny forem hospdaření tradičních společností determinizovaných především přírodními faktory na nové formy hospodaření, odlišné rozsahem, kvalitou a dopady na společnost i krajinu. Projevují se téměř ve všech sférách – od způsobu užívání krajiny až po ódlišnou strukturu sídel a vzorce chování obyvatel. Proto je nutné studovat tyto složité změny, zahrnované pod pojmem global change, ze všech hledisek.

Autor: Ivan Bičík

Kategorie: Čísla Hovoří

16/4 Vojenský újezd Hradiště – krajina, která žije

Je jedním z přání geografa spatřit místa tajemná, nepříliš známá, místa, na nichž lze pozorovat, jak se krajina alespoň zčásti vyvíjí bez trvalých zásahů lidské ruky. Jedním z takových míst je vojenský újezd Hradiště v Doupovských horách, jeden z pěti vojenských újezdů v Česku.

Autor: Pavel Raška

Kategorie: Rodinné stříbro

16/4 Doprava v globalizovanom svete

Doprava predstavuje jednu z najvýznamnejších ľudských aktivít, ktorá má dôležitú pozíciu v ekonomike i priestorovej štruktúre jednotlivých krajín, kontinentov i na globálnej úrovni. Keďže hlavnou úlohou dopravy je preprava nákladov a osôb, štruktúra dopravných systémov je funkčne i priestorovo veľmi úzko prepojená s hospodárskou štruktúrou a štruktúrou osídlenia. V sektore dopravy je v globálnom merítku zamestnaných 3 až 4% ekonomicky aktívnych obyvateľov, vo vyspelých krajinách je tento podiel vyšší. Doprava okrem vlastných prepravných služieb v súčasnosti zahŕňa široký komplex súvisiacich nadstavbových služieb (napr. logistika, služby nadnárodných operátorov, poisťovacie a leasingové služby, atď.), ktoré síce s dopravou súvisia, ale v štatistikách o doprave sa nevykazujú.

Autor: Marcel Horňák

Kategorie: Kaleidoskop

16/4 Japonsko, neznámá země na východě

Ostrovní stát daleko na východě, po staletí uzavřený světu, jehož obyvatelé se tísní v přelidněných megalopolích. Pro někoho jsou jeho symbolem precizní hi-tech přístroje, pro jiného je to země se svéráznou, obtížně pochopitelnou kulturou. Země, která v srpnu 1945 po atomových explozích nad Hirošimou a Nagasaki a následné kapitulaci prožívala nejtemnější hodiny svých dějin, se během pár desítek let vypracovala v jednu z vůdčích hospodářských mocností světa. Jaké je tedy dnešní Japonsko?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

16/4 Jezuitské misie ve světle globalizace

Podle Mezřického neexistuje jednoznačná definice globalizace). Primárně ekonomický pojem zároveň nabývá v současnosti stále více konotací. Zvykli jsme si spojovat tento výraz s celosvětovým vnucováním (ale i obdivováním) západního ekonomického a politického modelu. Ve skutečnosti jsou západní vymoženosti často adorovány těmi, kdo je zároveň zatracují. Podle J. Sokola označuje globalizace nikým neřízený, samovolný proces napodobování západního světa a každodenní kultury ve všech městských společnostech po celém světě. Globalizace v přeneseném slova smyslu se projevuje nejen v ekonomice a politice, ale i v dalších oblastech: kultuře, náboženství, životním prostředí atd. Pokusme se shrnout hlavní rysy globalizace: závislost národní ekonomiky na světových trzích, koncentrace kapitálu nadnárodních společností, ničení životního prostředí, anglikanizace národních jazyků, ale i zpětné ovlivňování angličtiny, standardizace života i služeb, masová kultura, hudba, literatura, film, internet se všemi službami a možnostmi, sociální a ozbrojené konflikty v místech střetávání civilizací. Podívejme se, zda se tyto rysy objevovaly již v době zámořských objevů a misií.

Autor: Eva Novotná

Kategorie: Kaleidoskop

16/4 Lyon – město gurmánů

Je čtvrtek 16. listopadu 2006 a jako každý třetí listopadový čtvrtek již od roku 1951 nastává po celém Lyonu podivný ruch a shon. Na předních stranách novin, v rádiu a televizi zaznamenáme onu pro Čechy tajemnou větu: „Beaujolais Nouveau est arrivé.“ Dnešek je dnem, kdy se do prodeje dostává nové „božolé“, a to je třeba oslavit.

Autor: Jan Kavan

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

16/3 Střediska ekologické výchovy a jejich úloha v geografickém vzdělávání

Ekologická a environmentální výchova se stává v posledních letech stále frekventovanějším pojmem, a to především v souvislosti se schválením Státního programu ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty a se zařazením environmentální výchovy mezi tzv. průřezová témata v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy i pro gymnázia. Na mnoha základních a středních školách je však praktická realizace ekologické výchovy stále teprve v začátcích. Jistou inspirací pro učitele by v tomto směru mohla být činnost středisek ekologické výchovy, která již mají s praktickou ekologickou výchovou dlouholeté zkušenosti.

Autor: Tomáš Matějček

Kategorie: V zorném poli geografů

16/3 Udržitelný rozvoj ve strategických plánech měst a regionů

Pojem „udržitelný rozvoj“ je v poslední době často užívaným slovním spojením, a to i v různých strategických dokumentech na lokální, regionální, národní i evropské úrovni. V souladu s principy udržitelného rozvoje by měly být připravovány a naplňovány (nebo, jak se hezky česky říká, implementovány) také strategické plány rozvoje měst a regionů.

Autor: Josef Miškovský

Kategorie: V zorném poli geografů

16/3 Škola pro udržitelný rozvoj - výzva všem

Žijeme v takzvané konzumní společnosti a v globalizovaném světě. Kudy chodíme, tudy něco spotřebováváme, používáme, vyhazujeme. A čím dál víc. Naše spotřební společnost ztratila povědomí o sepětí každodenního života s přírodním prostředím. A zdá se, že tato pomyslná propast se prohlubuje. Již před dvaceti lety nabídla Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj ve své zprávě Naše společná budoucnost alternativu: udržitelný rozvoj – tedy takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat současné potřeby lidstva, aniž by byly ohroženy možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Stoupenci udržitelného rozvoje se snaží nalézt rovnováhu mezi kvalitou životního prostředí a společenským a ekonomickým rozvojem. A při tom razí heslo „Mysli globálně a jednej lokálně“.

Autor: Hana Kühnlová

Kategorie: V zorném poli geografů

16/3 Atlas cestovního ruchu České republiky

Na jaře roku 2006 vyšla unikátní atlasová publikace, která svým rozsahem představuje originální zpracování poznatků o cestovním ruchu v Česku. Jedná se o jeden z výstupů tříletého výzkumného grantu „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“, iniciovaného a podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj. Atlas vytvořil výzkumný tým, sestavený z pracovníků Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc., ve spolupráci s pracovníky Ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism.

Autor: Jiří Vágner

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

16/3 Jihoamerické páramo a puna

Pojmenování páramo používali � panělé ve své vlasti pro neúrodné horské oblasti, často náhorní planiny (mesety) porostlé jen chudou vegetací a poskytující obyvatelstvu a domácím zvířatům pouze minimální obživu. Po dobytí rozsáhlých území Jižní Ameriky označovali tímto slovem i vysokohorské polohy And nad hranicí lesa. Dnes rozumíme pod tímto výrazem z přírodovědného hlediska alpínský stupeň velehor vlhkých tropů s charakteristickou rostlinnou pokrývkou. Jeho použití se rozšířiloi pro odpovídající výšky v tropech jinde na Zemi, především ve východní Africe, kde se tento stupeň nazývá též afroalpínský, ale např. i v Malajsii, v Irianu a na Havaji. Podle většiny autorů lze k páramu počítat i Andy ve Střední Americe, přesahující výšku 3000 m n. m.

Autor: Václav Zelený

Kategorie: Planeta volá SOS

16/3 Rozvoj informační společnosti v Česku

Informační společnost (IS) není zatím v literatuře přesně definována. Na jedné straně jde o relativně úzký termín používaný v souvislosti se zaváděním, rozvojem a šířením nových informačních a komunikačních technologií a elektronických služeb (ČSÚ), na straně druhé se jedná o široce pojatou učící se, inovující a kreativní společnost (ESPON 2006). Bez ohledu na definice představuje zavedení informačních a komunikačních technologií (dále ICT) jak soukromým, tak veřejným sektorem a jejich efektivní využívání značný potenciál pro růst celkové produktivity ekonomiky. I proto rozvoj informační společnosti stojí v posledních letech v popředí zájmu vrcholných představitelů Evropské unie i jejích členských států, včetně Česka.

Autor: Pavla Žížalová

Kategorie: Čísla Hovoří

16/3 Spletité cesty ochrany našeho kulturního dědictví

„Nádheru spadlého syrového Rochlova oceníme nyní my, ale jestli ho neopraví, tak za deset let už nebude co ocenit! V tomhle generačním přenosu je nutné nahlížet opravování památek a celé kultivování a udržování veřejného prostoru a krajiny. Proto je dobré opravovat památky, aby tvořily součást lidského života, aby nás kultivovaly, aby nám mohly patřit! A doufejme, že naše doba bude v budoucnosti brána dnešními dětmi jako vcelku osvícená a slušná epocha. Třeba i proto, že se opravovaly zámky a kostely.“ (Vojta Kouba, 30. 11. 2006)

Autor: Eva Heřmanová

Kategorie: Rodinné stříbro

16/3 Andorra – malý hospodářský zázrak v Pyrenejích

Budoucnost malých zemí je jednoznačně vázána na jejich velké sousedy. Jak mohly některé malé státy přežít války a konflikty ve středověku, či spory o moc a dědictví v novověku v takřka nezměněné podobě? Proč se některým malým zemím povedlo osamostatnit, a jiným ne (Baskicko, Korsika, Bretaň, Kosovo, Galicie a další)? V čem tkví úspěch, nebo naopak zaostalost některých malých zemí? Na tyto otázky není lehké odpovědět. Seznámíme vás s jednou malou zemí, která v posledních desetiletích prochází velmi zajímavým a dynamickým vývojem.

Autor: Jan Baxa

Kategorie: Kaleidoskop

16/3 „Sladký život“ německého podnikatele

Ve velké místnosti sedělo v jednotlivých kójích asi patnáct lidí a všichni soustředěně pracovali; bylo tam téměř úplné ticho, jen místy přerušované úderem do klávesnice nebo kliknutím myší. Zvolna jsme procházeli mezi stoly a skříněmi, šéf mě každému z pracovníků představil a řekl, kdo co dělá, já jsem s dotyčným prohodil pár slov a pokračovali jsme dál. Nevzrušená, dělná atmosféra, kde na první pohled všichni mají přesně rozdělenou práci a kompetence – takové bylo moje první in natura setkání s firmou pana Klinsmanna.

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

16/3 Význam vodní dopravy v západní Evropě

Celá řada evropských zemí je protkána přírodními, upravenými i zcela nově vybudovanými vodními kanály, které sloužily převážně jako dopravní cesty pro nákladní přepravu. V minulosti pouze vodní doprava byla schopná přemísťovat desítky a stovky tun nákladu na stovky i tisíce kilometrů. Bylo potřeba přemisťovat velkoobjemové náklady často na pravidelných tazích nejen na moři, ale i na pevnině, proto se stavěly většinou velmi nákladné kanály pro vodní dopravuV dnešní době je silniční a železniční doprava praktičtější, rychlejší a flexibilnější, proto vodní doprava většinou ztratila na svém významu a dnes někdejší pracné a draho vystavěné vodní cesty slouží především rekreačním účelům. Seznámíme vás s vodní dopravou ve čtyřech zemích západní Evropy.

Autor: Petra Vozábalová

Kategorie: Kaleidoskop

16/3 Sangiran – příběh rodu Homo

Jedu na motorce půvabnou zvlněnou krajinou pahorků a říčních údolí, hustě osídleným venkovem do obce Sangiran. Je začátek října 2003, blíží se konec suchého období, vegetace je převážně suchá, zeleň se objevuje jen vzácně. Řidič zastavuje u závory, platím mu za jízdu a pak i vstup do areálu muzea v domečku vedle. Zanedlouho se dostávám pod nízký pahorek s plochým vrcholem, kde stojí budovy muzea. Po schodišti se dostávám před vchod do hlavní budovy. Napjatě očekávám, co bude v expozicích uvnitř.

Autor: Jiří Kraus

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

16/2 GPS

Zkratku, která v poslední době hýbe zejména světem automobilové navigace, dnes zná téměř každý. Co se však za ní skrývá, kde se nápad vzal, jaké jsou principy fungování a jaký bude další vývoj? To jsou okruhy, o kterých již většina uživatelů, ať současných či budoucích, nemá úplně přesnou představu. Pojďme si tedy celý systém přiblížit.

Autor: Luboš Maule

Kategorie: V zorném poli geografů

16/2 Navigace a orientace u zvířat

Hromadné migrace lidí z center kontinentů do pobřežních oblastí Evropy a Severní Ameriky snadno vytvářejí dojem, že člověk je „tažný“ živočich s dobře vyvinutým smyslem pro orientaci a navigaci. Opak je však pravdou. Ve své evoluční minulosti byli lidé (ať lovci, pastevci nebo zemědělci) připoutáni k poměrně malému území. Orientace na tomto relativně malém prostoru probíhala především podle vizuálních orientačních bodů, které bylo nutné se v průběhu života zapamatovat.

Autor: Jan Votýpka

Kategorie: V zorném poli geografů

16/2 Navigace podle hvězd

Znát přesně místo, kde se nacházíme, patřilo od nepaměti k nejzákladnějčím potřebám člověka. Nejdříve k orientaci sloužily výrazné prvky v krajině, jako hory, vysoké stromy, jezera či řeky. Jak člověk objevoval nová území a rozšiřoval svá teritoria, musel hledat takové prvky krajiny, podle kterých bylo možno se orientovat na větší a větší vzdálenosti. Nakonec již pro potřeby orientace nestačila ani ta nejvyšší hora. Tehdy člověk zvedl hlavu k obloze, aby zde našel mocný nástroj navigace, podle kterého se řídí tisíce let.

Autor: Marek Křížek

Kategorie: V zorném poli geografů

16/2 Zeměpisné souřadné systémy

Předpokladem orientace a určování polohy v rovině je přesně definovaný souřadný systém. Známe-li počátek systému a jeho uspořádání, můžeme se v rovině správně orientovat, neboť poloha každého místa je vyjádřena dvojicí čísel. Tento základní princip zůstává stejný, ať už se jedná o souřadný systém hrací plochy šachovnice, kulové plochy zemského tělesa či nebeské sféry.

Autor: Zbyněk Engel

Kategorie: V zorném poli geografů

16/2 Dálkový průzkum Země v geologii

Dálkový průzkum Země (DPZ) je jedna z geoinformačních technologií. V současnosti dochází ke stále většímu nárůstu využití materiálů DPZ ve všech odvětvích lidské činnosti. Data dálkového průzkumu Země (letecké a družicové snímky) tvoří i velkou část vstupních dat geografických informačních systémů (GIS). Metody dálkového průzkumu Země jsou široce využívány v geologickém výzkumu, protože terénní průzkum rozsáhlých oblastí je finančně a časově velice náročný. Neocenitelnou službu prokazují snímky málo přístupných nebo naprosto nepřístupných oblastí.

Autor: Pavel Sedlák

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

16/2 Ochrana přírody a chráněná území ve Slovinsku

Přírodní poměry Slovinska jsou velmi pestré. Ze severu na jeho území zasahují Alpy a z jihu Dinárský systém. Východ Slovinska již leží v Panonské nížině a jeho nedlouhé západní pobřeží omývá Středozemní moře. A to vše na ploše 20 273 km2. Následující článek vás seznámí s tím, jak je přírodní bohatství Slovinska chráněno.

Autor: Markéta Šantrůčková

Kategorie: Planeta volá SOS

16/2 České řeky

Přestože se na území našeho státu nenacházejí žádné velehory, můžeme mluvit o poloze na střeše Evropy. Naší vlastí procházejí hranice povodí významných evropských řek – Labe, Odry a Dunaje, které odvádějí vodu do Severního, Baltského a Černého moře. Naše řeky jsou proto relativně krátké a málo vodné, i když, jak jsem se mohli přesvědčit v červenci 1997 a srpnu 2002, se dokáží proměnit ve „veletoky“.

Autor: Miroslav Šobr

Kategorie: Čísla Hovoří

16/2 Skrytá tajemství Černého jezera

Oko turisty na první pohled zaujme spíše jezero s kulisami vysoké skalní stěny než balvanité akumulace v jeho okolí. Avšak právě tyto „nezajímavé balvany“ dokumentují jednu z etap čtvrtohorního vývoje � umavy. Rezervace je pomníkem, který příroda vystavěla poslední době ledové.

Autor: Klára Vočadlová

Kategorie: Rodinné stříbro

16/2 Jak se žije v Irsku

Kevin O´Callaghan je intelektuál od pohledu: hustý plnovous, silné brýle, za nimiž se skrývají jiskrné oči, rozvážný hlas, přesně formulované věty. Důstojnost, která z něj vyzařuje, je úměrná jeho postavení. Kevin je univerzitní profesor a vedoucí katedry na universitě v irském Dublinu. Mezi svými kolegy-profesory i u stovek svých studentů požívá přirozené vážnosti.

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

16/2 Ledovcové záplavy jökulhlaup

Islandský termín jökulhlaup označuje katastrofické záplavy, způsobené uvolněním velkého množství vody z ledovců. Zvýšený odtok vody z ledovců může být vyvolán intenzivním táním v letní sezóně, rychlým postupem ledovcového splazu, geotermální aktivitou či odvodněním jezer v prostoru pod ledovcem. K nejdynamičtějším záplavám tohoto druhu dochází na Islandu, který má pro vznik ledovcových záplav dobré předpoklady: na jeho povrchu se rozprostírá řada rozsáhlých ledovců, které překrývají velmi aktivní vulkanické systémy. Čas od času zde proto dochází k sopečným erupcím v prostoru pod ledovcem (tzv. subglaciální erupce), které vedou k intenzivnímu tání ledu a následným záplavám. Záplavy tohoto druhu způsobují na Islandu vždy velké škody, a to navzdory zdejšímu řídkému osídlení. Nejvíce postižena bývá zpravidla infrastruktura, která je pro život na ostrově klíčová. Přerušení okružní silnice na jižním pobřeží například znamená, že veškerá doprava mezi východní a západní částí Islandu je realizována přes severní část ostrova, neboť vnitrozemí je hornaté a prakticky neprůjezdné. Poškozením jedné komunikace tak může dojít ke značným ekonomickým ztrátám, což se stalo například při ledovcových záplavách v roce 1996, kdy byly škody vyčísleny na 15 milionů USD.

Autor: Zbyněk Engel

Kategorie: Kaleidoskop

16/2 Nové projekty v železniční dopravě

Železniční doprava vznikla v první polovině 19. století, postupně se rozšířila na všechny trvale obývané kontinenty a zaujala dominantní postavení v dopravní soustavě. Ve 20. století však byla z této pozice vytlačena flexibilnější silniční dopravou. Silniční doprava získala vedoucí postavení v přepravě osob a poté i v přepravě nákladů. Nejen ve vyspělých zemích dochází k dynamickému růstu přepravy osob i nákladů po silnici a rovněž k přesunu těchto přeprav z železnice na silnici. Dopravní systém se tak stává nevyváženým, což má negativní důsledky ekologické (znečištění ovzduší, vody, půdy, mj. i emise skleníkových plynů), ekonomické (plynoucí z časových ztrát při dopravních zácpách, z důsledku dopravní nehodovosti) i na zdraví a kvalitu života obyvatelstva. Především z těchto důvodů dochází v současnosti k určité renesanci železniční dopravy.

Autor: Robert Rölc

Kategorie: Kaleidoskop

16/2 Národní park Donana

Parque Nacional Donana, vyhlášený v roce 1969, je považován za nejdůležitější mokřadní systém západní Evropy. Rozkládá se při ústí řeky Guadalquivir na jihozápadě � panělska, v Andalusii. Představuje jeden z nejcennějších a také nejpřísněji chráněných národních parků na světě. Dlouhodobě i sezonně je domovem pro 250 druhů ptáků, 17 druhů plazů a 28 druhů savců, z nichž mnozí jsou endemičtí. Je unikátní i složením přírodních ekosystémů. Národní park se rozkládá na ploše 50 720 ha a s přilehlými chráněnými oblastmi (přírodní park Donana) zabírá přes 100 000 ha. Od roku 1982 je součástí chráněných území podle ramsarské úmluvy o mokřadech majících mimořádný význam. V roce 1994 se Donana stala součástí světového dědictví UNESCO.

Autor: Jan Blahůt

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

16/1 Bangladéš: nejchudší stát v Asii?

Stát Bangladéš stojí na okraji nejen geografického zájmu a výzkumu, ale i politických a ekonomických aktivit globálního, resp. makroregionálního významu, a to i přesto, že má vysoký počet obyvatel (okolo 140 milionů) a vysokou hustotu zalidnění (920 obyvatel na km2). Jaké jsou nejvýznamnější důvody chudoby a nízkého stupně rozvoje v tomto státě? Jakou roli při tom hraje vysoká míra korupce a malé nerostné bohatství a jaký význam má makroregionální poloha Bangladéše? Je Bangladéš skutečně nejchudší stát v rychle se rozvíjející Asii? Která opatření týkající se dalšího rozvoje tohoto ekonomicky velmi chudého státu lze označit za nejvýznamnější?

Autor: Tomáš Havlíček

Kategorie: V zorném poli geografů

16/1 Hlad

Otázky výživy doprovázejí lidstvo po celou dobu jeho existence a jsou patrně prvním tzv. globálním problémem, který si uvědomovalo a řešilo. Vzpomeňme již na biblické „ ..v potu své tváře budeš dobývat chléb..“ . Problém zajištění výživy se stával příčinou velkých dějinných událostí – stěhování populací, válek i politických a diplomatických činů. Zabývali se jím v každé době i intelektuálové, známý je například Thomas Malthus ( 1766–1834 ) svým „populačním zákonem“, podle něhož obyvatelstvo roste rychleji než zdroje obživy. Tento pohled na problém měl své pokračovatele a ovlivňuje myšlení mnoha lidí dodnes. Přes všechny snahy a významné, i když jen dílčí úspěchy lidstvo v řešení podstaty a dopadů hladu z nedostatečné výživy zásadně nepostoupilo. Naopak podle údajů OSN na Zemi soustavně hladoví pět set milionů lidí a více než miliarda trpí nedostatkem potravy. Neuspokojivá je zvláště situace v rozvojových zemích, kde žije 95 % všech hladovějících.

Autor: Václav Frajer

Kategorie: V zorném poli geografů

16/1 Nejchudší země světa

Přetrvávající chudoba podstatné části světového obyvatelstva v kombinaci s extrémními nerovnostmi mezi jednotlivci, skupinami, ale i místy a regiony světa představují bezpochyby jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. Přestože značné nerovnosti nacházíme i uvnitř jednotlivých zemí, vývoj v 19. a 20. století vedl k přesunu stěžejního socioekonomického rozdělení světové společnosti na mezinárodní úroveň – dnes spočívá z podstatné části v rozdílech mezi bohatými a chudými zeměmi, resp. regiony světa. Při dělení zemí na bohaté a chudé či rozvinuté a rozvojové bývá obvykle zdůrazňována role ekonomických charakteristik. Lidé v rozvojových zemích jsou však (v průměru) nejen o poznání chudší než lidé v rozvinutých zemích, ale také dříve umírají (mnohdy na nemoci, kterým se dnes dá již relativně snadno předcházet nebo je léčit) a mají většinou o poznání menší šance svobodně se rozhodovat a vlastním úsilím ovlivňovat svůj život i životy svých dětí.

Autor: Josef Novotný

Kategorie: V zorném poli geografů

16/1 Systém zahraniční rozvojové spolupráce České republiky

Česká republika jako člen Evropské unie a mezinárodního společenství demokraticky a ekonomicky vyspělých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a přijímá svůj díl odpovědnosti při řešení globálních problémů. Jedním z výrazů tohoto postoje je zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS). Vedle svého hlavního cíle, kterým je omezování extrémní chudoby v rozvojových zemích, přispívá rozvojová spolupráce k šíření takových základních hodnot ,jakými jsou ochrana a podpora lidských práv a svobod, míru a demokracie. Zároveň také napomáhá prohlubování přátelských vztahů mezi Českou republikou a partnerskými zeměmi, rozvoji vzájemně výhodných ekonomických vztahů a zajištění bezpečnosti občanů ČR.

Autor: Petr Jelínek

Kategorie: V zorném poli geografů

16/1 Historický atlas měst České republiky

Témata jako město, městské osídlení (vývoj systému osídlení, polarizace prostoru ve smyslu jádro-periferie), restrukturalizace měst či městských částí (změny jejich funkcí), územní plánování a urbanismus, životní prostředí měst či formování kulturního a historického dědictví (např. ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu) jsou nedílnou součástí výzkumných aktivit geografů, sociologů, architektů nebo ekonomů. Studium vývoje městského osídlení má však bohaté tradice i v oblasti archeologie, hospodářských a sociálních dějin, dějin umění ad. Významný příspěvek k poznání proměn městského osídlení přináší od poloviny devadesátých let 20. století i česká historická geografie. Tímto příspěvkem je již patnáctisvazkový Historický atlas měst České republiky.

Autor: Pavel Chromý

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

16/1 Ekologická výchova – je lepší sedět u počítače, nebo chodit po lese?

“Populace ČR není dostatečně informována o principech udržitelného rozvoje a není ani dostatečně připravena na jejich uplatňování v praxi,” říká Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, zveřejněný na stránkách Ministerstva životního prostředí. Jako jeden z nástrojů pro změnu tohoto stavu navrhuje environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Důležitými hráči jsou v této oblasti neziskové organizace a škála přístupů je neuvěřitelně široká – „od sekání trávy po klikání myší“.

Autor: Petra Kuškova

Kategorie: Planeta volá SOS

16/1 Kdo je chudý a kdo bohatý?

„Nikdo neví, kdo je chudý a kdo je bohatý...,“ zpívají v jedné písničce Jiří Voskovec a Jan Werich. Sice tam jde o to, že šaty dělají člověka, ale do značné míry to platí i o dnešním tématu. Použijeme-li jakékoliv statistické číslo, musíme také zjistit, jak ho bylo dosaženo (aspoň přibližně) – udávání metodiky je u všech seriózních statistických úřadů a firem věcí naprosto samozřejmou. Ne už tak u politiků – jako klasický příklad si můžeme uvést snížení nezaměstnanosti na Slovensku během posledních let.

Autor: Jiří Martínek

Kategorie: Čísla Hovoří

16/1 Pivovarský průmysl v Česku

České pivo a český pivovarský průmysl s tisíciletou tradicí se nesmazatelně zapsaly do myslí odborníků i běžných konzumentů na celém světě. Kromě dnes velmi rozšířeného stylu piva pils či pilsner (označení pochází od německého názvu Plzně) dalo české pivovarství světu i celou řadu odborníků, kteří rozhodujícím způsobem ovlivnili vývoj tohoto odvětví potravinářského průmyslu. Mezi nimi vynikají zejména F. O. Poupě a K. J. N. Balling, jejichž poznatky umožnily v 19. století přeměnu pivovarství z řemeslné výroby na klasické průmyslové odvětví,. Tato proměna byla spojena se zaváděním principů exaktnějšího sledování kvality a postupů při výrobě i s využitím nových technologií, z nichž nejvýznamnější byl přechod od spodního kvašení k svrchnímu.

Autor: Michal Ulrich

Kategorie: Rodinné stříbro

16/1 Etiopie: problém habešského kolonialismu, hladu a demokratizace

V Etiopii se v koncentrované podobě projevují všechny významné společenské problémy, kterými trpí celý africký kontinent: podvýživa a periodicky se objevující hladomory, ozbrojené konflikty, zaostalá a zranitelná ekonomika, etnická roztříštěnost, problémy s demokratizací a porušováním lidských práv. V celé řadě ohledů je však tato země naopak specifická.

Autor: Karel Černý

Kategorie: Kaleidoskop

16/1 Historie a současnost chudých lusofonních zemí

V polovině 70. let 20. století skončila osamostatněním portugalských území v Africe „poslední koloniální válka“. Součásti nejstaršího evropského zámořského impéria se tak krvavě a ve zlém rozešly. Přesto, vědomy si staleté sounáležitosti a sdílených kulturních a jazykových tradic, dokázaly tyto země překonat staré animozit, a před rovnými deseti lety, roku 1996, vytvořily Společenství portugalsky mluvících (lusofonních) zemí (CPLP). K sedmi zakládajícím členům se roku 2002 přidal osmý – Východní Timor, nejmladší stát světa.

Autor: Jan Kabrda

Kategorie: Kaleidoskop

16/1 Jak se žije na rakouské farmě

Když popojdete na návrší kousek za statkem pana Staudachera, můžete bez obav telefonovat domů: až sem totiž zasahuje signál českých mobilních operátorů. Žádný div, Staudacherovi hospodaří na statku jen pár kilometrů od české hranice, v Mondbergu nedaleko Freistadtu v Horních Rakousích. Na pohled se zdejší prostředí jeví jako idylka: mírně zvlněná krajina je tvořená mozaikou luk, polí a drobných lesíků, nikde žádná tranzitní doprava, a když padne letní večer, zdá se, že temný obzor se dotýká nebe. Jak se tu žije lidem?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

16/1 Řím, město návratů

Hlavní město Itálie zajisté není třeba zvlášť představovat. Jen málo míst západního světa se může srovnávat s italskou metropolí historickým významem, bohatstvím památek i úžasným geniem loci. Řím patří k základům naší civilizace: můžeme si tu pod širým nebem ohmatat svědky tisíciletých dějin, na každém kroku se tu setkáváme se slavnými jmény císařů, vojevůdců, architektů, malířů i třeba filmových tvůrců, sbírky římských muzeí a galerií nemají sobě rovné. V širším smyslu je město i hlavním centrem západního křesťanství – přestože je Vatikán, ministát vetknutý do „věčného města“, de jure samostatný státní útvar.

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/5 Evropské metropole

Která města můžeme považovat za evropské metropole? Na tuto otázku lze odpovědět různým způsobem. V následujícím textu se zamyslíme nad označením evropská metropole ze tří odlišných hledisek. Nejprve se podíváme na „invazi“ prvních měst na evropský kontinent, potom se pokusíme porovnat populační velikost největších evropských měst a nakonec se zaměříme na rozdílnou atraktivitu vybraných měst pro lokalizaci velkých světových firem. Každý z pohledů nabízí jiný soubor měst, která můžeme považovat za metropole Evropy.

Autor: Martin Ouředníček

Kategorie: V zorném poli geografů

15/5 Londýn, Paříž a Moskva

V Evropě se ze skupiny milionových měst vyčleňují tři metropole s více než 10 mil. obyvateli – Londýn, Paříž a Moskva. V době, kdy jsem připravoval tento příspěvek, se mi dostal do ruky starý německý kapesní atlas Die Erde – Taschenatlas 1954. Tam jsem se dozvěděl, že mezi 65 milionovými městy v roce 1952 se na prvních šesti místech umístila polovina metropolí z Evropy: na 2. místě za New Yorkem (13,5 mil.) Londýn s 8,4 mil., na 4. místě Moskva s 6 mil. (za Tokiem) a na 6. místě Paříž s 5,1 mil. (za � anghají). Od té doby se mnohé změnilo. Nyní nenajdeme evropské metropole ani mezi 15 největšími aglomeracemi světa.

Autor: Jiří Anděl

Kategorie: V zorném poli geografů

15/5 Znalostní ekonomika a naplňování Lisabonské strategie

V současné době stojí rozvoj znalostní ekonomiky (ekonomiky založené na využívání znalostí) v popředí zájmu řady vrcholných představitelů, strategií a programů Evropské unie, mezi nimiž klíčový dokument představuje Lisabonská strategie. Vytváření znalostní ekonomiky je podporováno vyššími investicemi do výzkumných a vývojových aktivit, zaváděním inovací, celoživotním vzděláváním a rozvojem informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT). Evropské metropole, ale i orgány veřejné správy na všech úrovních se snaží podporovat zavádění a využívání ICT jako důležitého prvku zkvalitnění veřejných služeb, komunikace občanů s veřejnou správou a sociálního a hospodářského rozvoje dané oblasti.

Autor: Vladislav Čadil

Kategorie: V zorném poli geografů

15/5 Černá Hora – perla Balkánu, či sud střelného prachu?

Slovanské státy Balkánu přitahovaly svým zvláštním kouzlem, krásou přírody, podobností jazyka a vlastnostmi obyvatel – statečností a rázností – generace českých umělců, cestovatelů i geografů. Většina států bývalé Jugoslávie byla ale v 90. letech 20. století navštěvována jen zřídka, a to kvůli válkám a celkově nestabilní politické situaci. Jedinými dvěma státy bývalé Jugoslávie, kterých se válka v 90. letech přímo nedotkla, jsou Slovinsko a Černá Hora.

Autor: Karel Černý

Kategorie: V zorném poli geografů

15/5 Poznejte svůj kraj pomocí mapového serveru

Baví vás cestování, zajímáte se o mapy, chcete poznat svůj kraj a víc vás baví práce s počítačem než hledání v papírových mapách? Jestliže ne, pak možná ani nemá cenu dál číst tento článek, ve kterém se vám představí mapový server Plzeňského kraje.

Autor: Iva Drahokoupilová

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

15/5 Šíření rostlin v krajině

Přestože příroda neobdarovala rostliny možností aktivního pohybu, jako je tomu v případě živočichů, během vývoje se vytvořily určité mechanismy, které rostlinám umožňují šíření v prostoru. Tyto mechanismy jsou často velmi důmyslné. Části rostlinného těla, které umožňují šíření prostorem, souhrnně nazýváme diaspory. Rozlišujeme diaspory generativní (např. výtrusy, semena či plody) a vegetativní (části stonku, úlomky oddenku, pacibulky apod.). Diaspory se přenášejí rozličnými způsoby, ke kterým mají nejrůznější přizpůsobení.

Autor: Tomáš Matějček

Kategorie: Planeta volá SOS

15/5 Města a čísla

Doby, kdy se studenti učili mechanicky odříkat celé seznamy evropských měst s počty obyvatel, už jsou (doufám) pryč; i tak ovšem není čas od času škoda si některá čísla připomenout.

Autor: Jiří Martínek

Kategorie: Čísla Hovoří

15/5 České Budějovice – historie, urbanismus a geografie města

21. sjezd České geografické společnosti se bude letos konat ve dnech 30.8. – 1.9. v Českých Budějovicích. Seznamte se s metropolí jižních Čech, s její historií a územním uspořádáním.

Autor: Jan Kubeš

Kategorie: Rodinné stříbro

15/5 Jak se žije v náruči Istanbulu?

Byzantion, Konstantinopolis, Cařihrad, İstanbul – od dob řecké koloniální expanze roste ve strategické poloze na březích Bosporu velkoměsto rozkročené mezi Evropou a Asií. Byzantští císaři i osmanští sultáni v něm shromáždili pohádkové bohatství, dali vystavět honosné paláce a chrámy. Dnešní Istanbul je vitálním srdcem Turecké republiky, což mu paradoxně přináší nemalé problémy. Pro Turky se stal zaslíbeným městem, stěhují se sem ze všech koutů země v závratném tempu.

Autor: Martin Jurek

Kategorie: Kaleidoskop

15/5 JEREVAN – arménská metropole a stopy času

Hlavní arménské město Jerevan působí jako směsice tradičních hodnot, sentimentu nad historickými křivdami, pozůstatků ruského vlivu, současně i snahy o vyrovnání se s vlastní identitou a samostatností, včetně ekonomické reality. Nechte se pozvat na malou procházku tímto zajímavým městem reprezentujícím zemi, která dokáže návštěvníka uchvátit jedinečným kouzlem.

Autor: Pavlína Andrlová-Kubrová

Kategorie: Kaleidoskop

15/5 Kam kráčí svět v 21. století?

Nesčetněkrát bylo 21. století označeno informačním věkem: dobou, kdy snadná a rychlá výměna informací všeho druhu učiní svět opticky menším, kdy lidé budou snadno komunikovat vez ohledu na vzdálenost, kdy se obchod stane vskutku globálním. Mnohé z toho se již buď uskutečnilo, nebo se zdá být na dosah ruky. Rozvoj počítačových sítí, internetu, satelitních přenosů i obřích letadel zkrátil vzdálenosti a pomohl zbořit mnohé bariéry. Budeme se umět vyrovnat i s rostoucí konkurencí idejí, s růzností kulturních zvyklostí a tradic, které se v globální době stávají stále zřetelnějšími?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/5 Národní park Kakadu

Na samém severu Austrálie, v její tropické části, leží jeden z nejkrásnějších, největších a nejznámějších národních parků na Zemi. Své jméno získal od slova „gagadju“, znamenajícího v jazyce domorodých obyvatel kontrasty. V roce 1987 byl tento park zapsán na seznam památek UNESCO. Jako jedna z mála památek je chráněn jak pro přírodní, tak pro kulturní dědictví.

Autor: Tomáš Chuman

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/4 Jak se měří čas

Člověk se od pradávna setkává se střídáním dne a noci, se změnami fází Měsíce, se střídáním ročních období apod. V pravěku postačovalo měřit čas s přesností na dny. S nástupem vyspělých civilizací a s rozvojem zemědělství, stavebnictví a dalších lidských činností narůstala potřeba dokonaleji organizovat společnost, k jejímuž bezproblémovému chodu bylo potřeba relativně spolehlivé měření času pomočí přístroje, který se nazývá hodiny. V dnešní uspěchané době si bez hodin nedovedeme představit život. Vše je v moderním světě vázáno na přesný čas – jízdní řády, začátky představení v divadlech apod. Následující řádky nechť jsou malou exkurzí do problematiky měření času. Měly by například vysvětlit, proč sluneční hodiny, které zdobí zámeckou zeď, ukazují jiný čas, než naše náramkové hodinky, ačkoliv jsme si je ráno nařídili podle rozhlasu.

Autor: Miroslav Šobr

Kategorie: V zorném poli geografů

15/4 Jak vznikal náš kalendář

Slovo kalendář pochází z latinského calendarium, což bylo označení pro dlužní knihu, neboť ve starém Římě se vždy v prvním dni daného měsíce platila procenta z dluhů, proto se těmto dnům říkalo Calendae. Tolik k vysvětlení původu slova kalendář, ale proč má týden sedm dní, proč nový rok začíná v lednu, proč september má v názvu sedmý, ale ve skutečnosti je v pořadí devátý, proč dva měsíce po sobě, červenec a srpen, mají 31 dní? Na tyto a mnohé další otázky vám dají odpověď následující řádky, které jsou o něčem tak obyčejně neobyčejném, jako je kalendář.

Autor: Marek Křížek

Kategorie: V zorném poli geografů

15/4 Určování geologického času

První lidé, kteří potřebovali pochopit vzájemné vztahy mezi horninami, a tedy znát jejich stáří, byli prospektoři a horníci. I když lidé dobývali nerostné suroviny už od antiky, začali se vztahy mezi horninami více zabývat až od 16., resp. 17. století.

Autor: Marek Křížek

Kategorie: V zorném poli geografů

15/4 Čas v demografii

Čas je nejen významnou charakteristikou života každého z nás, ale také základním rozměrem existence lidských populací a jejich reprodukce. V demografii, a zejména v demografické analýze se s časem setkáváme opravdu na každém kroku. Je všudypřítomný, a to nejenom v podobě objektivního času kalendářního, ale souběžně také subjektu vztahujícího se k věku či jinak pojímané doby trvání.

Autor: Tomáš Kučera

Kategorie: V zorném poli geografů

15/4 Česko jako na dlani

Zajímáte se o mapy a informace spojené s naší zemí a chtěli byste dát přednost elektronickým zdrojům, jako je internet, před spoustou atlasů a statistických ročenek? Pak je pro vás jako stvořený mapový server Portálu veřejné správy České republiky http://geogportal.cenia.cz

Autor: Veronika Culková

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

15/4 Šumava středem i střetem zájmů II.

V minulém čísle jsme vám nabídli názory několika našich odborníků na problematiku Šumavy, dnes nabízíme pokračování zaměřené na využití Šumavy pro cestovní ruch a ochranu přírody. Pod jednotlivými zkratkami se skrývají doc.RNDr. Martin Braniš, CSc., který působí na PřF UK v Praze v Ústavu pro životní prostředí (M. B.), Mgr. Pavel Hubený, vedoucí správy CHKO Šumava (P. H.), MVDr. Jaromír Bláha z Hnutí Duha (J. B.) a PhDr. Jan Stráský, ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje a místopředseda Klubu českých turistů (J. S.).

Autor: Pavel Chromý

Kategorie: Planeta volá SOS

15/4 Kde je nás nejvíc?

Planeta Země na svém povrchu nosí více než 6,2 miliardy lidí. Před třiceti lety to byly jen 4 miliardy, v r. 1987 se Chorvat Matej Gašpar stal člověkem s číslem 5 000 000 000, šestimiliardovou hranici překonala indická holčička 12. 10. 1999. Současný odhad je, že v pondělí 27. února 2006 dosáhl počet obyvatelstva na Zemi 6,5 miliardy… Lidí ovšem nepřibývá všude stejně. Vyspělý svět bojuje s nízkou porodností nedosahující ani prosté reprodukce, řada rozvojových zemí naopak nedokáže utlumit přírůstek obyvatelstva. Jak to vlastně vypadá regionálně?

Autor: Jiří Martínek

Kategorie: Čísla Hovoří

15/4 Lomová jezírka

Kdo si kdy nepoložil otázku, co se asi skrývá pod hladinou opuštěných zatopených lomů? Naše fantazie byla většinou živena historkami o ukrytých pokladech, utopených lokomotivách, bludištích nekonečných štol, bezedné hloubce… Přestože je realita většinou daleko prostší a někdy na míle vzdálená tajuplným představám, i tak může být velmi zajímavá.

Autor: Tomáš Hrdinka

Kategorie: Rodinné stříbro

15/4 BROCKEN - nejvyšší hora severního Německa

Brocken v pohoří Harz je se svou výškou 1142 m n. m. nejvyšší horou severního Německa. Vrcholovou plošinou zasahuje až nad horní hranici lesa, která zde vlivem specifických a tvrdých klimatických podmínek leží v nejnižší nadmořské výšce v celé střední Evropě. Brocken se tak již dříve stal atraktivním turistickým cílem, ale i místem dlouhodobých klimatických a botanických pozorování.

Autor: Zdeněk Lipský

Kategorie: Kaleidoskop

15/4 KALMYCKÁ REPUBLIKA buddhismus, šachy a vztahy s Ruskem

Kalmycká republika patří k nejmenším a zároveň také k nejchudším republikám Ruské federace. Sama o sobě je zajímavá především z religiózního, etnického a lingvistického hlediska – jde o jedinou buddhistickou a mongoloidní enklávu v Evropě. Z osudů této země však můžeme vystopovat i určité obecnější fenomény a problémy typické pro mnoho dalších národů Ruska či kavkazského regionu. Na území republiky, rozlohou téměř shodném s Českem, žije pouze 306 tisíc obyvatel. Velmi řídké zalidnění podtrhuje stepní a agrární charakter Kalmycka.

Autor: Karel Černý

Kategorie: Kaleidoskop

15/4 Peníze a ideje, jak se to slučuje?

Je hospodářská síla jednotlivých zemí a oblastí skutečně hlavním hybatelem dějin světa? Znamená síla peněz, investic a hmotných požitků víc než myšlenky, víra či meditace? Je udržitelné, aby nepříliš početná, ale hospodářsky silná menšina ovládala početně významnější, ale ekonomicky slabší menšinu? Co můžeme my na bohatém Západě udělat pro to, abychom neopakovali osud starého Říma, který – hospodářsky i vojensky silný, ale zatlačený do defenzivy mnohonásobně početnějšími hordami tzv. barbarů – nakonec tlaku zvenčí podlehl?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/4 Postupimské parky a zahrady

Postupim, jež leží v těsném sousedství Berlína, se v 18. století stala rezidenčním sídlem pruských králů a později německých císařů. Tento fakt přinesl městu ve druhé polovině 18. a 19. století velký rozkvět a čilý stavební ruch, jenž však nezahrnoval jen výstavbu paláců a letohrádků, ale znamenal i velkorysé plánování okolní krajiny, a především vybudování několika rozsáhlých krajinářských parků. V roce 1990 byl celý soubor postupimských parků zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

Autor: Markéta Šantrůčková

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/3 Exkurze na hřbitov?

I když to zní asi trochu nezvykle nebo snad dokonce až příliš ponuře, hřbitov je jedno z nejsnáze dostupných míst pro školní exkurzi. Hřbitov najdeme snad v každém větším sídle. Tam, kde stojí škola, pak téměř zaručeně. Mimo jiné proto, že škola se zpravidla nachází v jádru (tedy větším sídle) mikroregionu. Podle dostupných údajů je v Česko přes pět tisíc hřbitovů, přičemž ve většině případů se jedná o veřejně a bezplatně přístupná místa (výjimkou jsou význačné kulturní památky, např. pražský židovský hřbitov, nebo veřejnosti běžně nepřístupné hřbitovy např. církevních úřadů). Pokusme se tedy alespoň rámcově načrtnout jakousi rukověť návštěvníka hřbitova – badatele.

Autor: Silvie Kuldová

Kategorie: V zorném poli geografů

15/3 Jak na výuku zeměpisu v terénu?

Náš život se neodehrává jen ve školních lavicích, ale především v okolním prostředí, v městské či venkovské krajině. V terénu se zkrátka pohybujeme každý, ale ne každý umíme z krajiny dobře číst – někdo vidí více, někdo méně a každý trochu něco jiného. Podle toho, jak máme tuto dovednost rozvinutou, si také více či méně všímáme dopadů lidského počínání na krajinu jako celek. Chceme-li krajinu šetrně využívat a neničit, je určitě dobré ji aktivně poznávat – učit se v terénu.

Autor: Miroslav Marada

Kategorie: V zorném poli geografů

15/3 Severním Německem

Třicet postav choulících se zimou na křídových útesech ostrova Rujana. To nejsou vzpomínky na letní dovolenou z dob reálného socialismu. Moře, písečné duny, Vikingové, rybí speciality, historické památky, větrné elektrárny… To všechno můžete zažít také na geografické exkurzi s německou universitou.

Autor: Petra Duchoňová

Kategorie: V zorném poli geografů

15/3 Seznamte se s Google Earth

Pracujete s internetem? Tak to vám jistě neunikl internetový vyhledávač Google, pomocí něhož vyhledáváte v celé síti potřebné informace. A tato firma přišla na začátku letošního léta s novým produktem - Google Earth, který umožňuje vyhledávat informace o naší Zemi. Google Earth není vlastní aplikací internetové společnosti Google, ale jedná se o pokračování produktu Keyhole, který byl k dispozici již v dřívějších dobách, ale za peníze. Google jen aplikaci přizpůsobil svým požadavkům a zpřístupnil ji všem zájemcům. I když Google Earth je hlavně komerční prohlížeč a umožňuje především obchodníkům a podnikatelům, aby je zákazník mohl lépe najít přímo v mapě a dozvědět se o službách, které poskytují, můžete tento prostředek vhodně využít při výuce zeměpisu. Umožňuje totiž prohlížet mapy a satelitní snímky různých částí světa.

Autor: Veronika Culková

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

15/3 Ekologická stopa

Ke svému životu potřebujeme pravidelný přísun jídla, energie a spotřebního zboží. Energie a potřebné suroviny se musí nejprve odebrat z přírody. Pokud se však z přírody odebírá více, než se stačí obnovovat, může to mít nepříznivé důsledky až do daleké budoucnosti. Jaké množství přírodních zdrojů je možné spotřebovávat bez následků na schopnost ekosystémů poskytovat nám nadále vše potřebné v dostatečné míře a kvalitě, však není dobře známo. Přírodní obnovitelné zdroje a jejich využívání udržitelným způsobem se proto pro lidskou společnost jeví jako klíčové: jsme závislí na přírodním kapitálu, ze kterého se teprve pak vytváří kapitál ekonomický. Naše potřeby tak úzce souvisejí s plochou produktivní země dodávající materiály a zpětně vstřebávající odpady.

Autor: Petra Kuškova

Kategorie: Planeta volá SOS

15/3 Trendy v cestovním ruchu ve světě a v Česku

Od druhé poloviny 20. století patří cestovní ruch bezesporu k nejvýznamnějším fenoménům životního stylu. Svým ekonomickým významem (podíl na tvorbě HDP) se v globálním měřítku řadí na úroveň petrochemického, leteckého, automobilového (a zřejmě i leteckého) průmyslu a bankovnictví.

Autor: Jiří Vágner

Kategorie: Čísla Hovoří

15/3 Kulturní dědictví podbrdského kraje

Obsah geografické exkurze je vhodné obohatit o poznání míst spojených se životem a dílem významných osobností české kultury. K takovým místům patří také Vysoká u Příbramě a Rožmitál pod Třemšínem. Zařadíte-li je do trasy exkurze vedoucí Příbramskem, rozšíříte kulturní rozhled svých žáků a umožníte jim pochopit historické souvislosti a vliv prostředí na tvorbu dvou velikánů české hudby.

Autor: Jindřich Hásek

Kategorie: Rodinné stříbro

15/3 Export idejí v globalizovaném světě

Mohou a mají se jednotlivé kulturní oblasti snažit o export hodnot, které považují za určující a správné, do jiných částí světa? Jak tento „civilizační vývoz“ dopadal v minulosti, jakými cestami se děje v současnosti, s jakým postojem ke kulturní a tím i mocenské expanzi se v jednotlivých částech světa setkáme? Co může zmírnit vzájemné třenice, které mezi lidmi různého původu přirozeně vznikají?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/3 Jak se žije studentům v Portugalsku

Portugalsko je pro Středoevropana jednou z nejméně známých a nejhůře dosažitelných zemí Evropy. Vzhledem k tamní úrovni hospodářské vyspělosti, která českou příliš nepřevyšuje, se Češi (na rozdíl třeba od Ukrajinců) do Portugalska za prací příliš nehrnou; a pro turisty je to přece jen trochu daleko. My jsme díky programu Evropské unie Sokrates/Erasmus mohli v letním semestru roku 2005 studovat na katedře geografie a plánování Univerzity Minho v severoportugalském Guimarãesi. Rádi bychom se proto s vámi v následujících řádcích podělili o některé naše postřehy ze země „na konci světa“, jak Portugalsko nazval v druhé polovině 15. století Václav � ašek z Bířkova v cestopise Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa.

Autor: Alena Mutlová

Kategorie: Kaleidoskop

15/3 Šumava středem i střetem zájmů

V rámci tematického zaměření 3. čísla Geografických rozhledů, kterým je výuka geografie v terénu, jsme se obrátili hned na několik odborníků a osobností, které nám mohou pomoci poodhalit kouzlo unikátního území Šumavy, stejně jako obecné problémy, s nimiž se dnes a denně potýkají všichni, kdo zde žijí či rozhodují o fungování různých územních celků. Pod jednotlivými zkratkami se skrývají doc. RNDr. Martin Braniš, CSc., který působí na PřF UK v Praze v Ústavu pro životní prostředí (M. B.), Mgr. Pavel Hubený, vedoucí správy CHKO Šumava (P. H.), MVDr. Jaromír Bláha z Hnutí Duha (J. B.) a PhDr. Jan Stráský, ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje a místopředseda Klubu českých turistů (J. S.). Pokračování rozhovoru si budete moci přečíst ve čtvrtém čísle Geografických rozhledů.

Autor: Pavel Chromý

Kategorie: Kaleidoskop

15/3 Vodopády Iguaçú

Na světě můžeme objevit nespočet vodopádů, ale pouze tři (Niagarské, Viktoriiny a Iguaçú) lze zařadit mezi ty největší, nejatraktivnější a nejnavštěvovanější, a proto patří také vodopády Viktoriiny a Iguaçú do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Měl jsem možnost navštívit všechna tři místa a musím se přiznat, že jsem při prvním pohledu na masy vod padajících do propasti vždy zažíval značné mrazení v zádech. Pro mě osobně byl tento zážitek nejsilnější právě u vodopádů Iguaçú na stejnojmenné řece na hranicích Brazílie a Argentiny.

Autor: Tomáš Havlíček

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/2 Komu patří Antarktida?

Nikomu. A vlastně všem. Na její vlastnictví si dělala (a občas dosud dělá) zálusk celá řada zemí, někdy i s protichůdnými zájmy, ale tzv. washingtonská smlouva (správně The Atlantic Treaty), podepsaná v roce 1959, učinila – aspoň pro signatářské země – všechny nároky bezpředmětnými. V roce 1991 k ní byl připojen ještě tzv. madridský protokol, upravující otázky ochrany životního prostředí, mj. zakazující těžbu nerostných surovin. V roce 1962 se k washingtonské smlouvě přidalo i Československo (po rozpadu federace Česká republika v roce 1993 příslušné závazky převzala). Na přijetí madridského protokolu jsme si počkali ještě déle – náš parlament jej schválil až v srpnu 2003.

Autor: Jiří Martínek

Kategorie: V zorném poli geografů

15/2 Objevování Antarktidy

Staří Řekové se domnívali, že daleko na jihu, v okolí jižního pólu, se nachází velká pevnina. Věřili tehdy, že takový světadíl je nezbytný pro vyvážení tehdy známé pevniny na severní polokouli. Tuto pevninu pojmenovali Anti-Arkitos, což znamená „proti Arktidě ležící“. Během staletí, která následovala, získala neznámá pevnina takřka mytickou podobu a byla často zobrazována na mapách světa jako tzv. Terra Australis Nondum Cognita neboli „neznámá jižní země“.

Autor: Zdeněk Máčka

Kategorie: V zorném poli geografů

15/2 Zalednění arktické oblasti

Polární oblasti představují důležitý článek v systému zemského klimatu. Většina jejich povrchu je pokryta ledovci a sněhem, které mají vysoké albedo a odrážejí značnou část dopadajícího slunečního záření zpět do atmosféry. Výsledkem je negativní radiační a energetická bilance polárních oblastí. Arktické ledovce ovlivňují i bilanci a proudění světového oceánu, který má největší podíl přenosu tepla od rovníku k pólům a který je rozhodujícím regulátorem světového klimatu. Změny plochy a objemu antarktických ledovců proto mohou sehrát klíčovou úlohu při probíhajících klimatických změnách.

Autor: Zbyněk Engel

Kategorie: V zorném poli geografů

15/2 Češi v Antarktidě

V posledních letech míří na kontinent věčného sněhu a ledu stále více polárníků i z naší malé země. Po dobách osobností, jako byli Vojtěch, Sekyra či Mrkos, zajíždějí od poloviny 90. let 20. století na zmrzlý světadíl stále častěji jednotlivci i skupinky vědců, kteří zkoumají jedinečné antarktické ekosystémy. Kdo jsou vlastně tito lidé a co je na Antarktidě tolik přitahuje? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v následujících řádcích.

Autor: Zdeněk Máčka

Kategorie: V zorném poli geografů

15/2 Regionální rozvoj v kartogramech

Autor: Ivan Bičík

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

15/2 Ozonové díry Země

Ozonovou dírou označujeme prostor ozonové vrstvy, kde za specifických podmínek dochází k výraznému sezónnímu zeslabení její mocnosti o 50 %. Snižování mocnosti ozonové vrstvy, která chrání zemský povrch před škodlivým slunečním ultrafialovým zářením, může mít pro život na Zemi nedozírné následky. Od roku 1974, kdy byl prokázán destruktivní vliv freonů na ozon, vyvíjí rozvinuté země značné úsilí na omezování jejich produkce. Vzhledem k dlouhé životnosti freonů v atmosféře si výsledky těchto snah budeme moci ověřit až za několik let, přesto i dnes jsou již patrné jisté náznaky zlepšení.

Autor: Jan Borovanský

Kategorie: Planeta volá SOS

15/2 Klementinské teplotní rekordy

V posledních letech se v českých sdělovacích prostředcích stále častěji setkáváme se zprávami o povodních, větrných smrštích, překonání teplotních rekordů, suchých létech a celkových klimatických změnách. Klimatická změna je složitý problém, ke kterému se řada odborníků staví velmi opatrně. Lze případnou klimatickou změnu indikovat teplotními extrémy? Jak se vyvíjely a vyvíjejí teplotní rekordy v pražském Klementinu?

Autor: Jan Borovanský

Kategorie: Čísla Hovoří

15/2 Česká Sibiř

Každý člověk žije v určitém místě, oblasti, regionu, zemi… a spolu s dalšími lidmi tvoří společenství. Při rozhovoru s obyvatelem z jiných míst používáme většinou jméno státu, historické země, územně správní jednotky (kraje, okresu), případně nejbližšího velkého města. Běžně si předem vybavíme i přibližné hranice těchto územních celků a mnohdy se dodatečně snažíme vzpomenout si alespoň na jejich základní rysy či charakteristiky. I na mapě Česka nalezneme oblasti, které onu charakteristiku nesou přímo ve svém názvu.

Autor: Pavel Chromý

Kategorie: Rodinné stříbro

15/2 Dvě sezony na ostrově Jamese Rosse

V letech 2003 až 2005 řešila Česká geologická služba VaV projekt Geologický výzkum Antarktidy, který se zaměřoval především na geologické a geomorfologické výzkumy v severní části ostrova Jamese Rosse. Práce probíhaly v austrálních sezonách let 2004 a 2005, tedy během ledna až března. Na tomto ostrově byla na počátku roku 2005 vybudována česká vědecká stanice, nazvaná po zakladateli genetiky Gregoru Mendelovi, a tak i nadále bude území ostrova Jamese Rosse středem zájmu našich přírodovědců.

Autor: Daniel Nývlt

Kategorie: Kaleidoskop

15/2 Exkurze po zemi milionu slonů

Do Laosu vstupujeme ze sevorothajského městečka Chiang Khong. Poté, co nás odbavuje usměvavý thajský úředník, procházíme symbolickou bránou s nápisem „Vítejte v Indočíně“ a na motorové loďce přejíždíme červenohnědý Mekong. Za chvíli už dobýváme břeh v laoském hraničním městě Huay Xai. Jsme v jednom z posledních komunistických států světa, v Laoské lidově demokratické republice. Po odbavení stoupáme po monzunem promáčené a zablácené ulici a očekáváme množství budovatelských transparentů a komunistickou tematikou. Místo nich se však na nás smějí reklamy na „západní“ zboží. Zjišťujeme, že to se socialismem v zemi asi už nebude tak horké.

Autor: Tomáš Pánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/2 Kořeny a perspektivy západní civilizace

V první části našeho „seriálu“ v minulém čísle Geografických rozhledů jsme se stručně zabývali problematikou kulturních oblastí světa a také kritérii, která nám mohou pomoci při jejich vymezování. Dnešní část bude pokusem o pohled do zrcadla: jak vlastně mimoděk definujeme sami sebe? Co je nám, obyvatelům euroamerického civilizačního okruhu (nebo ve zkratce: obyvatelům Západu), vlastní, čím se naopak odlišujeme od jiných „civilizací“? Jaké máme v globalizovaném světě perspektivy?

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/2 „Revoluční Florencie“

Při pohledu do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO zjistíme, že jen několik málo zemí na světě lze řadit k z tohoto pohledu „velmocím“. Nepočítáme-li země, např. Česko, které vzhledem k rozloze a populační velikosti patří sice k středně-malým státům, ovšem počtem lokalit bezesporu k velmocím, existuje ve světě z hlediska počtu lokalit světového dědictví pouze necelá desítka „nebohatších“ států.

Autor: Pavel Chromý

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/1 Co nahradí ropu?

Ve zprávě Římského klubu z roku 1972 (Meadow a kol., „Meze růstu“), která byla jednou z prvých fundovaných prací na téma životního prostředí, obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, byl odhad cen ropy pro rok 2000. Mela stát 200 dolarů za barel, neměly být dostupné suroviny mědi, zinku atd. Byl to signál k dalšímu hledání ložisek ropy a nerostných surovin. Ještě v roce 2000 byla tato kniha pro industrialisty a antienvironmentalisty „úsměvným dílkem“. Dnes, kdy se cena blíží 70 dolarům za barel, vytrácí se úsměv z tváří konzumentů v Evropě i ve Spojených státech. Ropné společnosti si nedělají žádné vrásky – právě naopak, ony se právě teď usmívají a ekonomický sektor zabývající se ropou roste a spolu s ním i ceny jejich akcií. V obavě o osud Spojených států, které jsou více než ze 60 procent závislé na dovozu ropy vyhlásil George Bush jr. novou energetickou strategii s důrazem na domácí zdroje. Otevřel k průzkumu a následné těžbě ložiska v chráněných oblastech na Aljašce i dosud málo využívaná území v kontinentálních Spojených státech.

Autor: Petr Jakeš

Kategorie: V zorném poli geografů

15/1 Po stopách Marca Pola ke světovládě

Světové velmoci usilují o ovládnutí hedvábné stezky, geopoliticky klíčového prostoru mezi Středním východem a Čínou. V roce 1271 se vydal Benátčan Marco Polo na svou bájnou expedici. Začala v Palestině, kde mu papež předal dopis pro Kublaj chána. Přes Sýrii a dnešní Irák zamířil Marco Polo k Perskému zálivu a západním Afghánistánem obešel Himaláje. Přes Bucharu, Samarkand, Taškent a poušť Gobi konečně dorazil až do dnešního Pekingu. Marco Polo putoval po stopách dobyvatelů, misionářů, obchodníků a dobrodruhů. Dnes jdou po stopách Marca Pola ti, kteří usilují o světovládu.

Autor: Petr Robejšek

Kategorie: V zorném poli geografů

15/1 Ropa a zemní plyn v dnešním světě

Až teprve výpadek elektřiny, oprava plynové přípojky do domu či vyschnutí benzinové nádrže u auta na cestě nám ukáže míru naší závislosti na tak samozřejmých atributech moderní technické civilizace, jakými jsou ropa, zemní plyn, stejně jako jiné primární či sekundární energetické zdroje. Každý z nás se s nimi denně setkává v nejrůznějších podobách. Nyní si představme, že k podobným a horším „poruchám“ dojde z nejrůznějších příčin na globální úrovni. Tou nejméně příjemnou jsou pro každého spotřebitele faktury a výdaje, a rok 2005 nebude rozhodně patřit mezi ty, který by nás po této stránce potěšil. Ceny rostou a rostou, ale mohlo a může být hůř, ale i lépe. PROČ?

Autor: Ludvík Kopačka

Kategorie: V zorném poli geografů

15/1 Ropa, příčina útlaku arabského světa

Boj o dědictví nemocného muže na Bosporu (území bývalého osmanského Turecka na Blízkém východě) byl též jedním z důvodů, proč se válečný konflikt počátku 20. století stal skutečně světovým. Osou průběhu první světové války na Blízkém východě byl de facto britsko-německý spor. Vítězství Británie podporou arabského povstání „Lawrence z Arábie“ vyústilo ve složitá diplomatická jednání o rozdělení sfér vlivu. Hlavním dělením bylo britsko-francouzské ujednání – Sykes-Picotova linie, která dala vznik hášimovskému království v Jordánsku a Iráku jako britské sféře, Sýrii a Libanonu jako sféře francouzské. Příslib založit židovský stát dal Britům svěřenecké právo ke správě Palestiny. Jižní pobřeží Perského zálivu, dnešní Kuvajt, Bahrajn, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar byly rovněž součástí britské správy. Egypt, i když byl formálně samostatným královstvím, zůstal na Britech závislý. Na území Saúdské Arábie docházelo k postupnému sjednocování beduínských kmenů, které se v roce 1932 spojily v konzervativní wahhábitské království.

Autor: Jana Hybášková

Kategorie: V zorném poli geografů

15/1 Nový školní atlas světa, digitálně zpracovaný v prostředí GIS

V létě loňského roku vyšel v Kartografii Praha, a. s. nový školní atlas světa, kartograficky zcela zpracovaný digitálně. Softwarem používaným pro tvorbu byl velmi rozšířený geografický informační systém ArcGIS, konkrétně ve verzi 8.3. V následujícím příspěvku se pokusím vysvětlit, proč byl atlas přepracován digitálně v geografickém informačním systému, kde jsou výhody a kde nevýhody tohoto postupu.

Autor: Jan Ptáček

Kategorie: Svět kartografie a geoinformatiky

15/1 Ohrožená biodiverzita

Celkový počet druhů na Zemi se během geologické minulosti měnil. Posupné zvyšování biologické rozmanitosti střídala hromadná vymírání, která měla nejrůznější příčiny. V současné době je míra druhové rozmanitosti na Zemi ovlivňována především působením člověka.

Autor: Tomáš Matějček

Kategorie: Planeta volá SOS

15/1 Ropa v číslech

Autor: Jiří Martínek

Kategorie: Čísla Hovoří

15/1 Krajina a lidé vojenského újezdu Libavá

Vojenský újezd Libavá na Olomoucku je jeden z pěti vojenských újezdů na území Česka. Žije v něm nejvíce obyvatel a je rozlohou druhým největším vojenským újezdem v ČR. Na území, které dnes tvoří vojenský újezd, žilo před druhou světovou válkou ve 24 obcích více než 12 tisíc obyvatel téměř výhradně německé národnosti. Srovnání současného stavu se situací před šedesáti lety je následující: méně než desetina obyvatel a 19 zaniklých vesnic.

Autor: Irena Smolová

Kategorie: Rodinné stříbro

15/1 Jak se žije ve Skotsku?

Je odvážné pustit se do psaní o tom jak se žije v zemi, kde člověk nežil delší dobu. Ale Skotsko mne vždycky zajímalo a při loňském 30. kongresu IGU jsem tam mohl trochu cestovat a získal jsem další poznatky. Tak si troufám se s vámi podělit o to jak jsem viděl život v zemi, která má 5 milionů obyvatel a 80 tisíc km2 a kterou si mnozí představují jako severní část ostrova Velká Británie. Pozor, ale ke Skotsku patří také 55 obydlených ostrovů (hlavně na západě a severu) a další stovky neobydlených. A protože všichni vědí, že Skotsko je silně hornatou, fjordy a jezery rozbrázděnou a místy špatně přístupnou zemí, je třeba říci, že se žije výrazně jinak ve městech, jinak na venkově. Jinak v dobré geografické poloze, jinak v nějakém zapadákově v Highland. Takže postupně.

Autor: Ivan Bičík

Kategorie: Kaleidoskop

15/1 Lofoty a Vesterály

„První pohled na Lofoten ukáže žasnoucímu oku především neobyčejné množství balvanů v nejrůznějších kombinacích, jsou nadobro lysé a zlatově hnědé na mléčně opálové hladině vod, a jen místy jim v podpaží vyrážejí trsy tuhé trávy. …Řekne se holá skála, ale člověk má spíš dojem něčeho překypujícího, strašné hojnosti a bujnosti, marná sláva, každé důkladné tvoření pracuje s nadbytkem a bez vydatné fantasie se nedají dělat ani hory. Proto musí člověk jet až na Lofoten, aby viděl, co se dá udělat z každé látky, i když je to materiál tak těžký jako žula, rula svor a prahorní břidlice.“ Karel Čapek, Cesta na sever

Autor: Marek Křížek

Kategorie: Kaleidoskop

15/1 Svět jako globální šachovnice: kulturní oblasti a civilizační okruhy

Nebezpečný bipolární svět se rokem 1989 stal minulostí, ve světě vítězí demokracie na všech frontách a „zítřky lidstva“ jsou světlé ve vzájemné harmonii. Takové a podobné optimistické vize jsme koncem 20. století mohli číst a slyšet zejména od evropských politiků, komentátorů i sociálních vědců docela běžně. Po Sovětském svazu – nebezpečné, po zuby ozbrojené agresivní mocnosti – byla najednou veta, padla železná opona a všechno vypadalo růžově. Ale idyla netrvala dlouho: rozpad Jugoslávie se utopil v krvi bosenské války, vřít to začalo v mnoha nástupnických státech po Sovětském svazu a definitivní vystřízlivění nastalo 11. září 2001 po koordinovaném, dlouho dopředu promyšleném a chladnokrevně provedeném útoku na Spojené státy. Toto přece není svět harmonie, kde všichni sdílí podobné základní hodnoty!

Autor: Vít Štěpánek

Kategorie: Kaleidoskop

15/1 Medina ve Fesu

Medina – rozlehlé staré centrum severomarockého Fesu, které vlastně tvoří dvě stará města Fes El Bali a Fes El Jadid. Žije téměř stejným životem jako po staletí. Je jedním z posledních muslimských původních sídel, připomínajících středověk. V arabském světě již takových není mnoho. Zcela oprávněně byla Medina zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO jako první z osmi marockých lokalit již v roce 1981. Program na záchranu jejího historického odkazu a kulturního dědictví sice běží již několik let, ale setkává se s řadou problémů. Nejvážnějším z nich je její značná přelidněnost, která trvá už od 13. století.

Autor: Zdeněk Blahůšek

Kategorie: Čteme z fotografií/Ze seznamu UNESCO

15/0

Autor: Alena Mutlová

Kategorie: Na Pomoc škole